Jak ve škole zdravě sedět a psát

12. září 2017, 11:02 | Tento týden nám začal nový školní rok a pro prvňáčky je to opravdu velká změna. Čekají na ně nejen nové dojmy a výzvy, jak se naučit číst, psát a počítat, ale i po hravém období najednou dokázat sedět v lavici. Velmi důležitý je efektivní sed a úchop, a čím dříve si je školáci osvojí, tím lépe se jim bude ve škole pracovat a dařit. Zajímavé rady a postřehy na toto téma připravila rehabilitační lékařka MUDr. Dagmar Lizáková z Polikliniky Falck Radlinského v Bratislavě.

Dnešní styl života připomíná spíše Homo sedentarius, člověka sedavého, oproti původnímu účelu, na který bylo tělo navrženo. Testuje se zavádění pracovních stolů pro dospělé, kde se funguje “na stojáka“. Množí se studie, které vyhodnocují efekt podobných lavic pro žáky. Pamatujete si z vyprávění starších generací šikmé lavice? Postupně vymizely, z pohledu vlivu na záda však podporují sed s přirozeným zakřivením krčního a bederního úseku páteře. V současnosti jsou dostupné stoly s naklápěcí plochou či židle umožňující dynamický sed. Aktuální je však zejména otázka, jak skloubit naše klasické lavice se vzpřímeným sedem. Takto sedět totiž vydržíme pár minut, po chvíli se objeví únava, shrbíme se a je nám to nepohodlné. „Správný sed přitom význam pro efektivní dýchání, psaní, vývoj pohybového systému a pro pohybové návyky do budoucnosti,“ hovoří MUDr. Dagmar Lizáková.

 

Jak by měl být přizpůsoben stůl a židle pro děti? Jak správně sedět na židli při psaní, co s rukama a nohama?

U stolu i židle je důležitá přiměřená výška, aby nohy dítěte celou plochou spočívaly na podlaze a ruce mohly být pohodlně položené na stole s pokrčenými lokty. Během psaní je nejlepší sedět tak, aby byla pánev celou šířkou uložena na židli, s lehkým nakloněním dopředu, stehna rovnoběžně, přitom kolenní jamky se nedotýkají okraje stoličky, kolena jsou mírně od sebe a v pravém úhlu. Trup s vyrovnanou páteří směruje v lehkém předklonu ke stolu a neopírá se o něj. Ruce pokrčené v loktech jsou volně uloženy na lavici a umožňují i praktické natočení sešitu - u praváků pravým horním rohem směrem nahoru, u leváků zase levým horním rohem nahoru. Namísto předsouvání brady je lepší ji mít zasunutou. Pokud dítě natahuje krk příliš blízko k lavici, aby lépe vidělo, neprospívá to ani zádům a je třeba zvážit návštěvu očního lékaře a případnou korekci zraku.

 

Jak správně uchopit pero či tužku? Proč je to vůbec důležité?

Správně znamená hlavně efektivně, abychom se vyhnuli zbytečnému výdeji energie. Proč vlastně cvičit správný úchop, když v současnosti využíváme stále více elektroniku? Při úchopu chceme, aby dítě psalo automaticky, a mohlo se tak soustředit na to, co píše. „Poznámky ručně zapsané do sešitu jsou pro zapamatování užitečné, ideálně, pokud jsou i dostatečně čitelné - a na to je dobrý úchop výhodný,“ vysvětluje odbornice. S psacími a výtvarnými potřebami se dítě učí zacházet ve školce v souladu s vývojem motoriky. Zpočátku využívá tužky, fixy, štětce a dobrý úchop můžeme podpořit stříháním. Optimální je úchop třemi prsty do tvaru šipky: palcem, ukazováčkem a prostředníčkem. Prsteníček i malíček jsou volně pokrčené s náznakem sevření do pěsti, bez kontaktu s perem/tužkou. Bříška palce a ukazováčku jsou oproti sobě, přiložené na tužce, kterou přitom podpíráme prostředníčkem v skloubení nejbližším ke konci prstu. Ukazováček vede pohyb, pokud ho v kloubu držíme při psaní prohnutý a napjatý, po čase to bude únavné a nepohodlné. Podobně je tomu, když prsty svírají tužku příliš pevně. Různé nesprávné úchopy omezují drobné pohyby prstů a následně se zapojují větší svaly, které nejsou zaměřené na jemnou motoriku - takto se rychleji unaví, naruší se plynulost pohybu prstů a čitelnost rukopisu. Ne úplně optimální úchop nám naznačuje i příliš pomalé psaní, dále unavené a bolestivé prsty po poměrně krátké době či napětí v horní končetině. Záleží i na držení tužky v přiměřené výšce relativně blízko k papíru, sklonu tužky pod úhlem cca 45° a na přidržování papíru druhou rukou. Nácvik optimálního úchopu dítěti mohou ulehčit ergonomicky tvarovaná trojhranná pera a tužky s oválnými průřezy pro bříška prstů ve variantě pro praváky i leváky, či nástavce na tužku. Samotný výběr ruky je vhodné ponechat na dítěti. „Celková pohoda při psaní u dítěte podpoří chuť vzdělávat se, a tím napomůže efektivnímu dosahování výsledků i v budoucnosti,“ konstatuje MUDr. D. Lizáková.

 

Jak je to s leváky - potřebují něco specifického?

Zkuste vzít obyčejné dětské nůžky do levé ruky - stříhání vám půjde těžko a není to jen tím, že dominantní ruka je ta pravá. Plnicí pero praváka klouže, levák spíše tlačí hrotem o papír a rozmazává si čerstvě napsaná písmena. Při rýsování si může levačka zároveň procvičovat odčítání, když vede podle pravítka čáru zprava doleva. Pomůcky na psaní, kreslení, stříhání či rýsování jsou tvarované hlavně pro praváky. Kromě tužek a per jsou dostupné i nůžky, ořezávátka či pravítka upravené pro leváky. Důležité je i přizpůsobení osvětlení, aby si děti při psaní rukou nestínily: u praváků zleva, u leváků zprava.

 

Je možné si uvolnit ruce cvičením?

Procvičovat ruce je dobré při psaní, i při práci s elektronikou. Můžeme natáhnout ruce před sebe, zatnout do pěsti a uvolnit, kroužit zápěstími k sobě a od sebe, potom to samé s lokty a rameny. Prsty mohou kmitat jednotlivě i naráz různými směry a rychlostí. Prsty propleteme a vyklepeme celé ruce. Procvičíme si i zbytek těla, hlavně záda a ramena a zatleskáme si. Celé to podpoří hravá forma, například pomocí říkanek.