Právní následky při neposkytnutí první pomoci

Poskytnutím první pomoci můžete zachránit lidský život

3. února 2017, 13:47 | Poskytnutím první pomoci můžete zachránit lidský život. Jde zejména o záležitost etiky a lidskosti, ale málokdo si uvědomuje, že tato problematika také svůj právní rozměr. Jaké postihy vás mohou potkat v případě, že první pomoc vědomě neposkytnete? Co když zraněnému svým neodborným zásahem ublížíte? Jak se zachovat, když raněný vaši pomoc odmítá? A co když nebudete následkem šoku schopni v krizové situaci zasáhnout?

Povinnost poskytnout první pomoc je upravena v trestním zákoníku č. 40/2009. Ten říká, že pokud člověku, který se nachází v nebezpečí smrti nebo jeví vážné známky poruchy zdraví, neposkytnete potřebnou pomoc, můžete být potrestáni až dvěma roky odnětí svobody. Ještě přísnější postih v podobě tříletého trestu odnětí svobody nebo zákazu činnosti pak platí pro osoby, které mají záchranu životů přímo v popisu práce (např. zdravotník, hasič). A zbystřit by měli také všichni řidiči. Za neposkytnutí pomoci při dopravní nehodě, které jsou účastni, jim totiž hrozí až pětiletý trest vězení.

 

Jak dostát své povinnosti?

Výše trestů může být pro někoho poněkud stresující, proto je dobré si připomenout, jak by měla vypadat správně poskytnutá první pomoc, aby vám žádná sankce nehrozila. To nejmenší, čím můžete zraněnému zachránit život, je zavolat odbornou pomoc, tedy záchranáře na telefonním čísle 155 nebo integrovaný záchranný systém na čísle 112.

 

Nicméně, i jako laik máte povinnost aktivně se podílet na oživení nebo stabilizaci zraněného, již provedením resuscitace (dýchání z úst do úst a masáž srdce) nebo třeba zastavením krvácení či stabilizováním člověka tak, aby mu nehrozilo zadušení jazykem či zvratky. Podrobný návod na správné poskytnutí první pomoci najdete v článku První pomoc krok za krokem.

 

Bezpečí zachránce přednost

Přestože by snaha pomoci osobě v ohrožení života měla být základním lidským pravidlem, je důležité podotknout, že zákonná povinnost poskytnout první pomoc nemusí platit za každých okolností. Výjimku představují případy, kdy by samotnému zachránci hrozilo bezprostřední nebezpečí. Pokud je zraněný například agresivní nebo dokonce ozbrojený, musíte myslet v první řadě na svoji vlastní bezpečnost a raději přivolat odbornou pomoc a policii.

 

Šok jako polehčující okolnost

Účast na dopravní nehodě může člověku snadno přivodit traumatický šok, který nejčastěji vzniká v kombinaci velké psychické zátěže a zranění. Je vám špatně od žaludku, můžete mít zimnici, jste paralyzovaní a přitom byste měli ještě zachraňovat něčí život. Pokud nejste prokazatelně schopni poskytnout potřebnou pomoc následkem šoku, výše uvedené postihy vám s největší pravděpodobností hrozit nebudou. Jinak by tomu ale mohlo být například v situaci, kdy byste zraněnému nepomohli jen proto, že se třeba štítíte krve.

 

Nejnebezpečnější je neudělat nic

To totiž zraněného ohrozí nejvíce. Jestliže je poraněný člověk bez životních funkcí, je třeba s ním většinou alespoň minimálně manipulovat, aby bylo možné začít s oživováním. V tu chvíli nemůžete řešit obavu, zda mu tím neublížíte. Například při resuscitaci je mnohem významnější skutečnost, že pomůžete člověku zachránit život, než fakt, že mu třeba zlomíte jedno či dvě žebra. Totéž platí, i když potřebujete člověka při vědomí dostat z auta, kterému hrozí vzplanutí. Není čas zabývat se tím, zda jej při vyprošťování zraníte či nikoli, protože druhá varianta by pro něj mohla být fatální. Obava, že by se postižený nebo pozůstalí snažili domoci odškodnění po laickém poskytovateli první pomoci kvůli tomu, že ještě zhoršil stav postiženého, je vcelku neopodstatněná. Výjimku by teoreticky mohlo představovat zavinění z nedbalosti, které by však v praxi bylo poměrně obtížné prokázat. Výrazně méně právně rizikové je tedy potřebnou pomoc poskytnout, než dát od ohroženého člověka "ruce pryč" z obavy, abyste mu neublížili.

 

Co když zraněný pomoc odmítá?

V praxi se může stát, že raněný bude vaši pomoc odmítat. V takovém případě se jej snažte uklidnit a vysvětlit mu, proč je důležité, aby se nechal ošetřit (např. možné vnitřní poranění s fatálními následky). Je potřeba se zraněným aktivně komunikovat, nelhat mu, nevyhrožovat a už vůbec se ho nesnažit ošetřit násilím. Již samotným přivoláním záchranné služby jste splnili svou zákonnou povinnost. Operátor tísňové linky vám zároveň poradí, jak případně postupovat dále do příjezdu záchranářů.

 

Morální povinnost

Bez ohledu na vše výše řečené o „zločinu a trestu“ je bezpochyby nutno zdůraznit, že poskytnutí první pomoci je především otázka morální odpovědnosti. Pomoc poskytujete proto, že to ohrožený člověk potřebuje, a to v takové míře, která je potřebná a na kterou si dle svých znalostí troufáte – nikoliv pouze v jakési minimální míře, abyste se vyhnuli trestní odpovědnosti.