První pomoc na horách krok za krokem

První pomoc na horách

15. února 2017, 14:03 | Lyžaři, snowboardisti, zkušení sportovci i začátečníci – ti všichni se mohou potkat na sjezdovce a představují potenciální nebezpečí srážky nebo úrazu. Víte, jak v případě potřeby poskytnout zraněnému lyžaři či snowboardistovi první pomoc? to svá specifika.

Tím hlavním jsou samozřejmě povětrnostní podmínky. Nacházíte se na horách, všude spousta sněhu, teploty někdy i hodně pod nulou a člověk na sobě může mít několik vrstev oblečení, kvůli kterým třeba ani není na první pohled patrný rozsah jeho poranění. Zjištění základních životních funkcí tedy nemusí být tak jednoduché jako třeba v létě u bazénu.

 

Většinou se vše odehraje v okamžiku mrknutí oka, neočekávaně a pak jen přihlížíte tomu, jak někdo leží ve sněhu s pokroucenou nohou nebo otřesem mozku. Jak se zachovat? Především je nutné okamžitě reagovat, nestát opodál a nečekat, dorazí někdo další. Zraněnému můžete svojí rychlou pomocí zachránit život.

 

1. krok: Volejte pro pomoc

První pomoc na svahu samozřejmě z velké části kopíruje jednotlivé kroky klasické první pomoci – zavolat záchranáře, zjistit situaci a stav zraněného, postarat se o něj do dojezdu odborné pomoci.

Jedno z pravidel bezpečného provozování zimních sportů zní – nikdy nejezděte sami. Doporučuje se vyrážet na svah alespoň ve dvojici, ideálně pak ve trojici. Pokud se totiž jednomu z vás něco stane, může vám druhý poskytnout první pomoc, zatímco třetí zavolá záchranu. Horská služba k dispozici svoje vlastní telefonní číslo 1210, které funguje jako non-stop pomoc v případě úrazů či jiných druhů ohrožení. Pokud si je nezapamatujete, volejte tísňovou linku 112, která právě horskou záchrannou službu zaktivizuje.

 

Tip pro vaše bezpečí: Je-li místo úrazu v nějakém nepřehledném úseku, například za horizontem, musíte také upozornit ostatní lyžaře na možné nebezpečí. Stačí vzít hůlky nebo lyže a zapíchnout je do sněhu ve tvaru kříže, aby se situace ještě víc nezkomplikovala.

 

2. krok: Prvotní a druhotné vyšetření

Prvotní vyšetření představuje zjištění, zda je zraněný při vědomí. Poslech dechu v každém případě provázejte kontrolou hrudníku rukou, nikoli jen pohledem (viz zmiňované silné vrstvy oblečení). Když zraněný nedýchá, je nutno ihned začít s oživováním (stlačování hrudníku a dýchání z úst do úst v poměru 30 ku 2).

Při druhotném vyšetření hledejte krvácení a možná viditelná zranění. Krvácení můžete zastavit přitlačením ruky (nejlépe v lyžařských rukavicích, abyste chránili i sebe před přímým kontaktem s cizí krví) nebo většího kusu oblečení.

3. krok: Ošetření zranění

Nejběžnějšími poraněními z kategorie těch méně vážných jsou zlomeniny a vykloubení kolene, vyražený dech nebo krvácení z nosu. Jak se o zraněného postarat v takových případech?

 

Zlomeniny a vykloubené koleno: Tyto typy zranění je třeba řádně znehybnit a zafixovat. Nohu (zlomenou i vykloubenou) můžete přivázat šálou ke zdravé končetině, lyži nebo hůlce, a to nejlépe u kotníku a nad kolenem (nikdy ne přes místo zlomeniny). Ruka se dává do tzv. závěsu (trojúhelník za krkem) a opět můžete použít šálu nebo šátek. Pozor, zlomenou končetinu se nikdy nesnažte vrátit do původního stavu! Mohlo by to zraněnému ještě více ublížit.

 

Vyražený dech: Bývá dost často následkem šoku, proto je třeba poskytnout raněnému protišokové opatření, tzv. 5 T – ticho, teplo, tekutiny (jen k ovlažování rtů!), tlumení bolesti, transport. Pomůže také, když zraněného posadíte tak, aby neměl stlačený hrudník a plíce měly dostatek místa. Při bezvědomí samozřejmě ihned začněte s oživováním.

 

Krvácení z nosu: Rána do hlavy může způsobit silné krvácení z nosu. Postiženého posaďte do předklonu (nikdy hlavu nezaklánějte!), uvolněte mu oblečení v oblasti krku a povzbuzujte ho v dýchání pusou. Zároveň stlačte měkkou část nosních křídel a po 10 minutách je uvolněte. Pokud se vám tímto způsobem podaří krvácení zastavit a zraněný nepociťuje žádné další obtíže, není nutné volat záchrannou službu nebo vyhledat lékaře. Bude-li ale krvácení přetrvávat nebo bude raněný trpět jinými problémy, je vždy potřeba zajistit odbornou pomoc.

 

Úraz hlavy: Přestože si řada lyžařů a snowboardistů chrání hlavu přilbou, mohou utrpět také poranění hlavy. Kromě otřesu mozku může v důsledku silného nárazu dojít ke krvácení do mozku. Zraněný pak bývá dezorientovaný, nepamatuje si, co se stalo, je mu nevolno, zvrací, rozšířené zorničky. V takovém případě je vhodné raněného uložit do pohodlné polohy, snažit se ho uklidnit a vyčkat příjezdu záchranářů.

 

Tip, jak ošetřit omrzliny: Chladné počasí a nehybnost zraněného s sebou nesou velké nebezpečí vzniku omrzlin. Postižené místo poznáte podle toho, že je bledší voskové, je necitlivé a časem se může objevit i bodavá bolest. Důležité je postupné zahřívání například vlastníma rukama, vlažnou vodou (nikdy ne horkou) nebo vlažnými obklady. Má-li zraněný omrzlé prsty, může si dát ruku pod vlastní paži, kde si ji postupně zahřeje. V žádném případě však netřete postižené místo sněhem, neboť hrozí poškození kůže. Když se objeví puchýře, nikdy je nepropichujte a ošetření přenechejte lékaři.

 

4. krok: Co dělat než přijede pomoc

Jakmile je stav zraněného stabilizovaný, snažte se mu do příjezdu záchranářů zajistit maximální pohodlí. Především:

  • průběžně kontrolujte základní životní funkce zraněného,
  • pokuste se mu zajistit tepelný komfort (pokud to jde, půjčte mu například svoji bundu),
  • nepodávejte mu tekutiny, ani léky (při žízni mu pouze svlažte rty),
  • příliš s ním nemanipulujte,
  • nezouvejte mu lyžařské boty, maximálně uvolněte vázání,
  • uklidňujte ho, komunikujte s ním.

 

U úrazů na svahu zasahují záchranáři horské služby, kteří zraněného buď sami rovnou převezou k dalšímu ošetření, nebo v případě vážnějších zranění volají sanitku. Vozy dopravní zdravotní služby jej pak zavezou do nejbližšího zařízení s potřebným zázemím. Jestliže to vážnost zranění a potřeba rychlého transportu do vzdálenějšího specializovaného střediska vyžaduje, může operační středisko povolat do akce i vrtulník. Ten zasahuje i v případě nedostupného terénu, kam se záchranáři nemůžou sami dostat.  

 

Jak se dostat s „gypsem“ domů?

Pokud zdravotní stav pacienta neumožní cestu domů po vlastní ose, na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře nárok na bezplatnou přepravu sanitkou, a to do místa bydliště (nikoli třeba pouze do místa pobytu v oblasti rekreace). Zlomíte-li si nohu a máte ji v sádře, převoz domů osobním autem by byl značně komplikovaný. Požádejte proto lékaře o vypsání žádanky na sanitku místo toho, abyste si složitě zajišťovali odvoz u rodinných příslušníků či známých. V případě, že nárok na sanitku nemáte a přesto byste ji pro větší pocit pohodlí a bezpečí rádi využili, existuje možnost objednat si dopravní zdravotní službu na vlastní náklady.