Světový den zdravého spánku - tipy, jak se dobře a kvalitně vyspat

21. března 2018, 21:04 | Spánek je pro člověka nenahraditelným zdrojem energie. Během spánku dochází ke zpomalení metabolismu a celkové regeneraci těla. Při příležitosti světového dne zdravého spánku, který slavíme 21. března, si připomeneme jeho význam pro náš život. Povíme si též, jakým způsobem ovlivňuje náš spánek změna zimního času na letní. Jak nejlépe oslavíme den spánku? Přece tak, že se dobře a kvalitně vyspíme.

I zdravý spánek svůj den

Světový den zdravého spánku byl vyhlášený v roce 2001 Mezinárodní nadací pro duševní zdraví a neurologii. Tento den je určen na oslavu spánku a jeho cílem je snížit problémy se spánkem prostřednictvím lepší prevence a řešení poruch spánku.

 

Spánkové „desatero“

Základem dobrého spánku je soubor více faktorů. V první řadě jde o vhodnost prostředí. Vaše ložnice by měla být dostatečně tmavá, s teplotou okolo 18 stupňů v létě i v zimě. Během horkých letních nocí se vyhýbejte ventilátoru, který podporuje nervozitu, a během dne dbejte na to, abyste měli v místnosti zavřená okna a stažené žaluzie. Tím předejdete zbytečnému vyhřívání místnosti. Před spánkem dobře vyvětrejte, aby se vzduch vyčistil. Během zimních měsíců pokoj naopak nepřetápějte, ale udržujte stálou teplotu i v létě. Jelikož ložnice je místo vyhrazené pro spánek, odstraňte z něj všechny rušivé elementy, jako televizor, počítač či blikající světýlka. Vhodná je i investice do kvalitní matrace a ortopedického polštáře, které zvýší váš komfort během noci. Při problémech se spánkem je třeba dbát i na zdravou životosprávu. Vyloučení alkoholu, kofeinu, nikotinu a těžkých mastných jídel před spaním by mělo být samozřejmostí. Navzdory podpoře pravidelné fyzické aktivity není vhodné krátce před plánovaným spánkem ani intenzivní cvičení či velká fyzická zátěž. MUDr. Jan Hronec ze Spánkové laboratoře v Pneumo-Alergo Centru v Bratislavě uvádí: „Existuje mylná představa, že před spaním je třeba se na poslední chvíli vyčerpat a unavit. Pokud to přeženeme, dosáhneme často opaku – problému s usnutím.“ Těsně před spánkem bychom v posteli neměli řešit závažné pracovní ani osobní problémy. Pokud je to jen trochu možné, mobilní telefon, už pracovní nebo soukromý, by měl zůstat před dveřmi ložnice. „Často pomáhají při usnutí příjemné vzpomínky nebo představy,“ dodává MUDr. Hronec.

 

Jak dlouho bychom měli spát

Délka spánku potřebná na dobrou regeneraci organismu je individuální, obyčejně je to šest osm hodin denně. Při snaze o úpravu spánkového režimu však nespěte déle, než je nutné. Obecně platí, že jakýkoli spánek delší než 8 hodin je škodlivější, než spánek krátký. Vhodné je i zdřímnutí po obědě, které nastartuje metabolismus na zbytek dne. Pokud máte možnost si po obědě zdřímnout, využijte ji. Opět ale platí, že méně je více. Nespěte proto déle než dvacet minut, abyste nenabourali svůj noční spánek.

 

Problémy související se změnou času

Na letní čas přejdeme tento víkend, v neděli 25. března, kdy si ve 02:00 v noci posuneme hodiny na 03:00 letního času. Vstávat tak budeme oproti předešlému času o hodinu dříve. Problémy s posunem času se mohou projevit zejména u citlivých lidí. Většinou jsou u těchto lidí doprovázeny migrénami, nervozitou, bolestmi žaludku či poruchami spánku. Podle odborníka na zdravý spánek MUDr. Hronce by si měli lidé s poruchami spánku v těchto dnech cíleně a zejména postupně upravovat čas uložení se k spánku. „Je možné využít, že ke změně času dochází vždy o víkendu. Není to vždy lehké, zejména v situaci, kdy můžeme spát o hodinu déle. Ale právě tito senzitivní lidé lépe tolerují změnu postupně po několika minutách či desítkách minut denně, než o hodinu naráz,“ dodává. Při dlouhodobě trvající nespavosti či jiných poruchách spánku je vhodné vyhledat odbornou pomoc.