Syndrom vyhoření ve vztahu a jak s ním bojovat

11. března 2019, 08:08 | Syndrom vyhoření, nazývaný i „burn-out“, pravděpodobně zná většina z nás jako pojem týkající se pracovní oblasti. Je to syndrom tělesného, psychického a emočního vyčerpání u člověka.

Mluví se o něm tehdy, pokud člověk nedokáže vykonávat svoji práci s radostí, mnoho věcí souvisejících s prací prožívá ve stresu, nevěří si, zaznamenává prudký pokles produktivity práce, cítí se nedoceněný, unavený, vyčerpaný a na pokraji svých sil. O syndromu vyhoření však můžeme mluvit i v rámci partnerských vztahů.

 

Jak se vyhoření projevuje ve vztahu?

 

Syndromem vyhoření ve vztahu může trpět jeden z partnerů, ale i oba, pokud se cítí ve vztahu psychicky a emocionálně nenaplněni. Pociťují zklamání z partnerského soužití, rozčarování z pohledu do minulosti a beznaděj při pohledu do budoucnosti. Vyhořelí partneři se cítí citově vyprahnutí, vztah je nenaplňuje radostí, přestává pro být pro smysluplný. Necítí se být navzájem milovaní. Jsou vztahově unavení, cítí monotónnost, doslova vedle sebe jen přežívají. Stereotyp, rutina, nuda. Ztrácejí tak naději, což se může negativně odrazit i na jejich zdraví.

 

Jednou z příčin vyhoření ve vztahu, nebo tzv. vztahového vyhoření je, pokud prvotní vášeň, zamilovanost a nadšení ze spolužití pomalu vyprchá. Tehdy ne všichni dokáží přeladit do všedního každodenního soužití. Vztah se dostává do svých přirozených kolejí, a pokud v této fázi partneři zapomenou na rozvíjení společných aktivit a každý hledí jen na sebe, ocitají se na začátku cesty zvané vyhoření. 

 

Stává se, že pokud partneři dovrší společné cíle, které si stanoví, přepadne je pocit prázdnoty. Pokud měli partneři například za cíl koupit si byt, auto nebo postavit si dům, vycestovat na drahou dovolenou a všechno v životě podřídili pouze tomu, naplněním tohoto cíle přichází prázdnota. Najednou neví, co s volným časem, neví, jak se k sobě chovat, neboť tuto úroveň vztahu zanedbali. Nevidí další společný cíl, a proto jejich vzájemné vztahy rychle ochlazují. 

 

Pokud smyslem života partnerů byla pouze výchova dětí a naplnění rodičovské role, taktéž jim hrozí riziko vyhoření. V takovém rodinném uspořádání partneři zapomínají na rozvíjení partnerské roviny vztahu. Zapomínají se plnohodnotně věnovat sobě a svým zájmům. Na nic jiného, kromě svých dětí, nemají čas. V momentě, kdy se děti osamostatňují, opouštějí rodičovský dům a partneři zůstávají sami, nastává problém. Partneři – rodiče neumí žít bez dětí, neumí pokračovat ve vztahu, nedokážou říci, co je kromě dětí ještě spojuje. Pociťují smutek a ztrátu, prázdno, tzv. „syndrom prázdného hnízda“.

Vztahové vyhoření rizika

Pokud syndrom vyhoření partneři ignorují, respektive si ho ve vztahu ani neuvědomí, může jim způsobit obrovské psychické i fyzické problémy. Neřešení tohoto problému může každému z nich přinést úzkosti, depresi, negativismus, sklíčenost, únavu, izolovanost, ale v horším případě i sebevražedné sklony.

Jak předejít tzv. vyhoření ve vztahu?

Psychologové radí 10 základních pravidel, které pomáhají vyvarovat se vztahovému vyhoření.

  1. Komunikujte, komunikujte  a ještě jednou komunikujte. Nenechávejte si pro sebe, co vás trápí. Partner to přeci nemusí vidět stejně. Zvolte správný tón, slova a čas
  2. Nepřipisujte věcem větší význam, než mají.
  3. Nežijte minulostí a nevytahujte staré hříchy, nic pozitivního to nepřinese.
  4. Projevujte zájem o druhého, vnímejte ho takového, jaký je. Přemýšlejte nad jeho pozitivními vlastnostmi více než nad negativními. Oceňte ho.
  5. Respektujte partnera takového, jaký je – vždyť právě tím Vás oslovil.
  6. Za jiný názor druhého neodsuzujte, snažte se pochopit, proč tak uvažuje, vyříkejte si to.
  7. Každý večer si na sebe udělejte chvilku čas a jeden celý den v týdnu prožijte spolu.
  8. Najděte si společný koníček.
  9. Řešte věci spolu, sblíží vás to.
  10. Buďte si stále fyzicky blízcí, dotýkejte se navzájem, neboť fyzická a emoční blízkost spolu souvisí.  

Nejdůležitější je si příznaky vyhoření uvědomit

 

Přestože syndrom vyhoření je podle určité skupiny odborníků psychiatrické a psychologické obce diagnóza vyplývající ze zaměstnání, její důsledky mají výrazný dopad na mezilidské vztahy a na fungování rodiny člověka trpícího tímto syndromem.

 

Vyčerpání, pocit neustálé únavy, negativní emoce a pesimistická nálada, problém soustředit se na cokoliv jiného, ​​než pracovní problémy, zapomnětlivost, neschopnost rozhodovat se a řešit problémy, snížená komunikace se členy rodiny neschopnost komunikovat, bránit se argumenty, narůstající konflikty s okolím, nezdravý způsob života, nadužívání návykových látek (káva, cigarety, alkohol, léky apod.), nezdravé stravování, nedostatek spánku, pracovní posedlost - řešení pracovních problémů během času stráveného s rodinou, pokles spokojenosti a prožívání subjektivního štěstí jsou všechno příčiny narušených rodinných vztahů a celkového fungování rodiny.

 

Nejdůležitější fakt je, aby si člověk uvědomil, že má jeden ze znaků vyhoření, a začal proti symptomům bojovat. Stačí provádět jednoduché činnosti, při kterých přijde člověk na jiné myšlenky, pěstovat koníčky - jako například poslech hudby, čtení knih, procházky nebo návštěvy s přáteli a rodinou. Jde o to umět si nastavit tzv. klidnou mentální mapu - snažit se pro sebe dělat co nejvíce věcí, které nám přinášejí pozitivní podporu. Neméně důležité je dávat si pozor na svůj zdravotní stav - dodržovat pitný režim, zdravé stravování, dostatek spánku. Doporučuje se rovněž pěstovat dobré mezilidské vztahy, věnovat se rodině, přátelům, procházky, výlety do přírody, plánování času s rodinou a případně s přáteli, plánování dovolených. Důležité je alespoň jednou ročně strávit dovolenou trvající minimálně 14 dní v kuse, ideální na regeneraci je jednou ročně absolvovat třítýdenní dovolenou. Důležité je zlepšení komunikačních dovedností, v rámci toho zvládnout komunikační schopnost odmítání (umět říci ne, stanovit si své hranice), podání konstruktivní kritiky a přijetí nekonstruktivní kritiky. Velmi prospěšný je nácvik relaxačních technik.