Zásah bleskem zřídka způsobí těžké popáleniny

20. června 2018, 13:23 | Přicházejí téměř nečekaně a zastihnout nás mohou kdykoli a kdekoli. Bouřky každoročně v České republice zraní či dokonce zabijí desítky lidí. Nejvyšší počet bouřek se vyskytuje v měsících červen a červenec. Je proto dobré vědět, jak se chovat, když nás zastihne bouřka, a jak poskytnout první pomoc člověku, který byl zasažen bleskem.

Pokud nás bouřka zastihne v přírodě

Blesk je optický jev, který provází náhlý výboj atmosférické elektřiny. Jeho dráhu nedokážeme odhadnout. Základním pravidlem je, že bychom neměli být nejvyšším bodem v okolí. Měli bychom se též vyhýbat všem vyčnívajícím bodům, jako jsou vrcholy a horské hřebeny. Nebezpečí však hrozí člověku i na rovném povrchu, jako je mýtina, pole nebo i vodní hladina. Zde totiž představujeme nejvyšší bod v terénu a působíme jako hromosvod. Pokud nás bouřka zastihne v lese, je lepší zdržovat se v jeho nitru. Okraje lesa představují riziko. Určitě se neschovávejte pod osamělé stromy v prostoru. Během bouřky se nesmíme koupat, ani se zdržovat u břehů vodních ploch.

 

Hledat musíme suché a níže položené místo

Lidské tělo tvoří ze 70 % voda, proto je vodivé. Nebezpečí hrozí člověku i na mokrém povrchu, který působí stejně jako vodič. I když člověka blesk nezasáhne přímo, může udeřit do země o kousek vedle a následně se dokáže šířit po zemském povrchu. Proto je důležité najít si alespoň kousek izolovaného suchého místa, které je níže položené, a zaujmout polohu dřepu. Pokud suché místo nenajdeme, pokusíme se izolovat od mokré země kusy oděvu a zůstaneme v poloze ve dřepu. Během bouřky je nebezpečné běžet. Pokud se potřebujeme přesunout, potom je dobré dělat malé kroky. Velmi důležitá věc, na kterou bychom neměli zapomínat, je, že nesmíme při sobě mít žádné kovové předměty, jako klíče, deštník apod. Umožnili bychom blesku jimi proniknout do těla a způsobit zranění vnitřních orgánů.

 

První pomoc při zásahu bleskem

Z fyzikálního hlediska působí na člověka elektrický proud, teplo a tlaková vlna. Šance, že člověk přežije zásah bleskem, je 50 %. Úrazy bleskem a elektrickým proudem mají některé společné charakteristiky. „Zásah bleskem zřídka způsobí těžké popáleniny,“ říká Miroslav Nagy, hlavní instruktor Falck Academy. Jeho intenzita je vysoká, působí však krátce a výboj proběhne hlavně vnějším povrchem těla. Způsob šíření a prudké vypaření vody (pot, dešťové kapky) mohou vyvolat na kůži povrchové popáleniny, které připomínají větvičky kapradiny. „Smrt u člověka při zasažení bleskem je nejčastěji způsobena zástavou srdce a dýchání,“ dodává M. Nagy.

 

Člověku, kterého zasáhl blesk, je potřebné co nejrychleji poskytnout první pomoc. Musíme se však přesvědčit, že nebezpečí pominulo, abychom se sami nevystavili riziku. V případě, že je postižená osoba po zásahu při vědomí, pravděpodobnost, že přežije, je vysoká.

 

  1. Zjistíme stav základných životných funkcí, dýchání a činnosti srdce.
  2. Pokud člověk nejeví známky života, okamžitě přivoláme pomoc a začneme s oživováním.
  3. Následně ošetříme případné poranění a popáleniny.
  4. Vykonáme protišoková opatření.
  5. Do příchodu ZZS postiženou osobu neustále oživujeme, resp. sledujeme stav základních životních funkcí.

 

Jak se chovat během bouřky tak, aby se nám nic nestalo, by měly ovládat i děti. I z toho důvodu byly vytvořeny interaktivní příběhy Záchranáře Falka, prostřednictvím kterých se děti mateřských a základních škol učí, jak člověku poskytnout první pomoc a jak správně reagovat v situacích ohrožujících život.